O čem zpíváme


Velox amoenum saepe Lucretilem
mutat Lycaeo Faunus et igneam
  defendit aestatem capellis
    usque meis pluviosque ventos.

impune tutum per nemus arbutos
quaerunt latentes et thyma deviae
  olentis uxores mariti,
    nec viridis metuunt colubras

nec Martialis haediliae lupos,
utcumque dulci, Tyndari, fistula
  valles et Usticae cubantis
    levia personuere saxa.

di me tuentur, dis pietas mea
et Musa cordi est. Hic tibi copia
  manabit ad plenum benigno
    ruris honorum opulenta cornu

In swift passage Faunus often changes
Lycaeus for fair Lucretilis, and wards off
from my goats the fiery heat and rainy winds
during all his stay.

Harmlessly through safe thickets do the roaming
consorts of the rank he-goat hunt the hiding arbutus and thyme. Nor do the kids have fear of poisonous snakes or of the wolf, the war god's favourite,

when once, O Tyndaris, sloping Ustica's
vales and smooth-worn rocks have echoed
with the sweet pipe.
 
The gods are my protection; to the gods both
my devotion and my muse are dear.
                                                       ZPĚT

O sacrum convivium,
in quo Christus sumitur:
recolitur memoria passionis eius,
mens impletur gratia
et futurae gloriae nobis pignus datur.
Alleluia.

 Ó, svatá hostino,
při níž se sytíme Kristem.
Koná se památka jeho utrpení;
mysl se naplňuje milostí
a dává se nám záruka budoucí slávy.
Halleluja.
                                           ZPĚT  

Japonská píseň Furusato
Usagi oishi kanoyama, kobuna tsurishi kano kawa, Yume wa ima mo megurite Wasuregataki FURUSATO.
Ikani imasu chichihaha, Tsutsuga nashiya tomogaki, Ame ni kaze ni tsuketemo, Omoi izuru FURUSATO.

Kokorozashi o hatashite, Itsunohi nika kaeram. Yama wa aoki FURUSATO, Mizuwakiyo ki FURUSATO. 		 
RODIŠTĚ, na které je tak těžké zapomenout, které stále vidím ve snech. Jsou v něm lesy, kde se prohánějí zajíci, a řeka s rybářskými loďkami.
RODIŠTĚ, na které vzpomínám za deště i větru, místo, kde stále žijí otec s matkou a mí přátelé.
RODIŠTĚ se zelenými horami a čistou vodou, kam se snad jednou vrátím, až se mi podaří uskutečnit své sny.               ZPĚT  
E.T.A Hoffmann: Miserere - Žalm 51
Miserere mei, Deus, secundum magnam misericordiam tuam

et secundum multitudinem miserationum tuarum dele iniquitatem meam.

Amplius lava me ab iniquitate mea
et a peccato meo munda me.

Quoniam iniquitatem meam ego cognosco
et peccatum meum contra me est semper.


Tibi soli peccavi et malum coram te feci,
ut iustificeris in sermonibus tuis et vincas, cum iudicaris.

Ecce enim in iniquitatibus conceptus sum
et in peccatis concepit me mater mea.

Ecce enim veritatem dilexisti,
incerta et occulta sapientiae tuae manifestasti mihi.

Asperges me hysopo et mundabor,
lavabis me et super nivem dealbabor.

Auditui meo dabis gaudium et laetitiam,
exultabunt ossa humiliata.

Averte faciem tuam a peccatis meis
et omnes iniquitates meas dele.

Cor mundum crea in me, Deus,
et spiritum rectum innova in visceribus meis.

Ne proicias me a facie tua
et spiritum sanctum tuum ne auferas a me.

Redde mihi laetitiam salutaris tui
et spiritu principali confirma me.

Docebo iniquos vias tuas
et impii ad te convertentur

Libera me de sanguinibus, Deus, Deus salutis meae,
exultabit lingua mea iustitiam tuam.

Domine labia mea aperies
et os meum adnuntiabit laudem tuam

Quoniam si voluisses sacrificium dedissem utique, holocaustis non delectaberis

Sacrificium Deo spiritus contribulatus,
cor contritum et humiliatum Deus non spernet

Benigne fac, Domine, in bona voluntate tua Sion
et aedificentur muri Ierusalem.

Tunc acceptabis sacrificium iustitiae oblationes et holocausta, tunc inponent super altare tuum vitulos
  		  
Smiluj se nade mnou, Bože, pro milosrdenství svoje, pro své velké slitování zahlaď moje nevěrnosti,

moji nepravost smyj ze mě dokonale, očisť mě od mého hříchu!

Doznávám se ke svým nevěrnostem, svůj hřích mám před sebou stále.

Proti tobě samému jsem zhřešil, spáchal jsem, co je zlé ve tvých očích.


A tak se ukážeš spravedlivý v tom, co vyřkneš, ryzí ve svém soudu.


Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu mě počala matka.

Ano, v opravdovosti máš zalíbení, dáváš mi poznávat tajuplnou moudrost.

Zbav mě hříchu, očisť yzopem a budu čistý, umyj mě, budu bělejší nad sníh.

Dej, ať slyším veselí a radost, ať jásají kosti, jež jsi zdeptal.

Odvrať svou tvář od mých hříchů, zahlaď všechny moje nepravosti.

Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov mém nitru pevného ducha..

Jen mě neodvrhuj od své tváře, ducha svého svatého mi neber!

Dej, ať se zas veselím z tvé spásy, podepři mě duchem oddanosti.

Budu učit nevěrné tvým cestám a hříšníci navrátí se k tobě.

Vysvoboď mě, abych nebyl vinen krví, Bože, Bože, moje spáso, ať plesá můj jazyk pro tvou spravedlnost.

Panovníku, otevři mé rty, ať má ústa hlásají tvou chválu.


Oběť, kterou bych ti dal, se ti nezalíbí, na zápalných obětech ti nezáleží.

Zkroušený duch, to je oběť Bohu. Srdcem zkroušeným a zdeptaným ty, Bože, nepohrdáš!

Prokaž dobro Sijónu svou přízní, vybuduj jeruzalémské hradby.

Pak se ti zalíbí oběti spravedlnosti, zápaly a celopaly, pak ti budou na oltáři obětovat býčky.
                                                                                                                                                                                                                                                   ZPĚT  

Camille Saint-Saëns: Oratorio de Noël (Vánoční oratorium)

Récit et choeur Lukáš 2, 8-14
(Tenor) Et pastorent erant in regione eadem vigilantes et custodientes vigilias noctis super gregem suum. A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda.
(Alt) Et ecce Angelus Domini stetit juxta illos, et claritas Dei circumfulsit illos, et timuerunt timore magno. Et dixit illis Angelus: Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň.Anděl jim řekl:

(Sopran) Nolite timere! Ecce enim evangelizo vobis gaudium magnum, quod erit omni populo: quia natus est vobis hodie Christus Dominus in civitate David.

Et hoc vobis signum: Invenientes infantem pannis involutum, et positum in praesepio.
Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.
Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.
Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, poležené do jeslí.
(Bariton) Et subito facta est cum Angelo multitudo militiae coelestis, laudantium Deum, et dicentium: A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:
(Chor) Gloria in altissimis Deo, et in terra pax hominibus bonae voluntatis! Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.
Air Žalm 40, 2
Expectans expectavi Dominum. Et intendit mihi. Všechnu naději jsem složil v Hospodina. On [se ke mě sklonil,] slyšel mě[, když o pomoc jsem volal].
Air et choeur Jan 11, 27
Domine, ego credidi, quia tu es Christus, Filius Dei vivi, qui in hunc mundum venisti. Ano, Pane. já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.
Duo Žalm 118, 26-28
Benedictus, qui venit in nomine Domini! Deus Dominus, et illuxit no­bis. Deus meus es tu, et confitebor tibi. Deus meus es tu et exaltabo te. Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu. Hospodin je Bůh, dává nám světlo. Ty jsi můj Bůh, tobě vzdávám chválu, vyvyšuji tě, můj Bože.
Chor Žalm 2, 1
Quare fremuerunt gentes et populi meditati sunt inania?
Gloria Patri, gloria Filio, gloria Spiritui Sancto. Sicut erat in principio, et nunc, et semper, et in saecula saeculorum. Amen. 		Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány?
Sláva budiž Otci a Synu a Duchu Svatému, jak bylo na počátku, nyní a na věky věkův. Amen.
Trio Žalm 110,3
Tecum principium in die virtutis tuae in splendoribus Sanctorum. Tvůj lid přijde dobrovolně v den, [kdy pohotovost svoláš;] v nádheře svatyně [jak rosa z lůna úsvitu] se objeví tvé mužstvo.
Quatuor Izaiáš 49, 13
Alleluja. Laudate coeli, et exulta terra, quia consulatus est Dominus populum suum; et pauperum suorum miserebitur.
Plesejte, nebesa, a jásej, země, ať zvučně plesají hory, vždyť Hospodin potěšil svůj lid, slitoval se nad svými ujařmenými!

 
Quintette et choeur Klagelieder 2,19
Consurge, filia Sion. Alleluja. Lauda in nocte, in principio vigiliarum. Alleluja.
 

Povstaň, dcero Sionská, a běduj za noci na počátku hlídek [a zavolej: Alleluja.]

 
Chor Izaiáš 62, 1
Egrediatur ut splendor justus Sion, et Salvator ejus ut lampas accendatur. Alleluja. [Kvůli Sionu nebudu zticha, kvůli Jeruzalému si nedopřeji odpočinku, dokud jako záře nevzejde jeho spravedlnost,] dokud jako pochodeň nevzplane jeho spása. Alleluja.
 

Chor

 

Žalm 96
Tollite hostias, et adorate Dominum in atrio sancto ejus. Laetentur coeli, et exultet terra a facie Domini, quoniam venit. Alleluja. Přineste dar, vstupte do nádvoří jeho, Nebesa se zaradují, rozjásá se země, vstříc Hospodinu, jenž přichází. Alleluja.          ZPĚT 

Leoš Janáček: Amarus
Janáčkova (1854–1928) první kantáta Amarus pro sólo, smíšený sbor a orchestr je psána na slova Jaroslava Vrchlického, v jehož textu nalezl Janáček stopu vlastního osudu. Amarus je otiskem málo radostného autorova mládí. Skladatel dílo dokončil 
v roce 1897, poprvé skladba zazněla o tři roky později. V kontextu Janáčkova díla je lyrická kantáta Amarus dílem hledání, skladbou, která završuje skladatelovo první, romantické tvůrčí období.                                                                                                                                                                                                                  ZPĚT

Luci care, luci belle – Mozart I
 
Oči něžné, oči krásné,
oči nádherné jako milované hvězdy,
dáváte pokoj tomuto srdci.
Vzdýchám-li po tobě, umřu-li pro tebe,
milá má, poklade můj,
je to jen kvůli mocnému bohu lásky.
 
Se lontan ben mio tu sei – Mozart II
 
Když jsi daleko ode mne, můj milý,
jsou pro mě dny věčné
a když jsi u mě,
tak dny jsou krátkými okamžiky.
 
Due pupille amabili – Mozart III
 
Dvě překrásné oči zkrotily srdce mé
a pokud je nežádám o milost,
tak pro ně umřu láskou.
 
Più non si trovano – Mozart IV
 
Nenajdou se mezi tisícemi milenců
dvě duše stálé,
i když všichni mluví o věrnosti.
Skutečností však je,
že postupem času ten,
kdo doopravdy miluje,
je často jen naivní.
 
Ecco quel fiero istante – Mozart V
 
Blíží se hodina loučení,
milá má, sbohem.
Mohu já vůbec žít tak daleko od tebe?
Určitě prožiji muka,
nebudu již míti žádné radosti
a tobě možná po mně neuroní ani slza.
Blíží se hodina loučení,
milá má, sbohem.
Mohu já vůbec žít tak daleko od tebe?
 
Mi lagnerò tacendo - Mozart VI
 
V žalu snesu tiše svůj neblahý osud,
ale nechtěj po mně, má milá, abych tě nemiloval.
O krutá, může tě vůbec zranit,
když zůstane v mém srdci
ubohý pocit stesku po tobě!  
Ale nechtěj po mně, má milá, abych tě nemiloval.                                          ZPĚT

Orlando di Lasso: Matona mia cara                              

1. Má milá, poslouchej mou písničku,

vojáček pod oknem jest ti dobrým přítelem. 

2. Poslouchej, jak krásně ti zpívám,

ani ptáčci pod oknem nezpívají krásněji. 

3. Šel bych do lesa na lov se svým sokolem,

donesl bych ti sluky kulaté jako ledvinky. 

4. Jak krásně bys mohla krotit toho svého vojáčka,

svou tichou láskou jeho divokou mysl. 

5. Jakmile ho vyslyšíš, bude poslušný,

můžeš ho líbat a tančit s ním ve dne i v noci.

It´s time to go

Zdá se, že jsme byli spolu navěky a zdálo se, že možná nikdy se nemusíme loučit. Ale nyní, můj příteli, přišel čas dát sbohem. Je čas začít úplně znovu.

Chodili jsme dlouhou cestu spolu, na této cestě nás potkáválo několik dobrých a několik horších věcí. Ale všechno bylo dobré k tomu, co nyní v sobě nosíme. Budoucnost je cesta, která začíná dnes.

Je čas jít, je čas se loučit, skutečně jsem myslel, že nebude konec, ale někdy, když budeme mít štěstí, naše kroky se znovu kříží. A do toho dne, milý příteli, ti dávám sbohem.

Vzpomínej, jak jsme trávili spolu dobré časy. Vzpomínej na všechny naděje a sny 

a obavy. I když se dnes rozejdeme, tak nikdy nebudeme sami. Uchováme si navždy všechny vzpomínky.

Je čas jít, je čas se loučit, skutečně jsem myslel, že nebude konec, ale někdy, když budeme mít štěstí, se naše kroky znovu kříží. A do toho dne, milý příteli, ti dávám sbohem.                                                                                                       ZPĚT 

When David heard

2. kniha Samuelova

[Když David slyšel, že Absolon umřel] 18, 33 Král otřesen vystoupil do přístřešku nad branou a plakal. Šel a naříkal: "Můj synu Abšalóme, můj synu Abšalóme! Kéž bych byl umřel místo tebe, Abšalóme, synu můj, synu můj!"                                           ZPĚT  

Tamquam ad latronem existis

Matouš 26,55 (EKUM) - Velkopáteční responzoria

[In illa hora dixit Iesus turbis :] « Tamquam ad latronem existis cum gladiis et fustibus comprehendere me. Cotidie apud vos sedebam docens in templo et non me tenuistis.

26,55 [V té hodině řekl Ježíš zástupům:] "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne.                                                                                 ZPĚT

Ave verum corpus

                                         
                       

Esto nobis praegustatum mortis in examine.

Kéž je okusíme v okamžiku smrti.

[O dulcis, o pie, o Jesu fili Mariae, miserere mei.]

[Ó sladký, dobrý Ježíši, synu Mariin, smiluj se nade mnou.]

Amen.

Ave Maria

Ave, Maria gratia plena, Dominus tecum; benedicta tu in mulieribus,

et benedictus fructus ventris tui, Iesus.

Sancta Maria, mater Dei, ora pro nobis peccatoribus, nunc et in hora mortis nostrae.

Amen.

Amen.

Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou. Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší. Amen.

ZPĚT