Budova Hlaholu Praha – klenot pražské secese

hlahol1Na vltavském nábřeží proti Mánesu (Masarykovo nábřeží) stojí v řadě činžovních domů také dům, který byl na počátku 20. století – v letech 1903-1905 postaven pro Zpěvácký spolek Hlahol.

Pokud si ho prohlédneme blíže, všimneme si poměrně jednoduchého průčelí s poněkud omšelou omítkou se secesní štukovou dekorací sochaře Josefa Pekárka v parteru a rozměrnou mozaikou ve štítě. Jejím autorem byl Karel Klusáček. Projektantem celého domu a autorem většiny dekorativních prvků byl architekt Josef Fanta, jedna z nejpozoruhodnějších postav naší umělecké scény přelomu století. Podařilo se mu vyprojektovat stavbu, kterou lze – jako jednu z mála – označit za čistě secesní.

Vzácná stylová jednota, jemná poetika a dokonalé řemeslo pak umocňují atmosféru, kterou jen těžko někde najdete. Za povšimnutí stojí i některé detaily např. nádherné řezby s rostlinnými motivy na vstupních dveřích, drobné florální dekorace ostění.

V budově je muzeum Zpěváckého spolku s Mánesovými kresbami spolkového praporu a Fantovými ozdobnými žerděmi.

hlahol2Zajímavý je hlavní sál s proskleným stropem a překrásnými lustry, s bustami hlavních protagonistů (sbormistrů) Hlaholu, malé varhany a samozřejmě rozměrná luneta s obrazem Alfonse Muchy nazvaným Česká píseň. Nejkrásnější na interiérech Hlaholu je atmosféra, vyvolávající představu, jako by se zde zastavil čas.

V roce 2012 prošla fasáda Pražského Hlaholu rekonstrukcí, kdy byly zrenovovány mozaiky, bronzové plakety mezi vchody, ale i omítka. Díky této rekonstrukci jsou po dlouhých letech vidět všechny krásy budovy – jako by nikdy nezestárla.