V tomto roce uplyne 145 let od založení jednoho
z nejstarších
amatérských pěveckých těles u
nás. Není to výročí
jednoznačně kulaté (na to se sbor chystá až za
pět let), ale přece jen je při této příležitosti
vhodné si připomenout, že od roku 1861, kdy soubor
oficiálně založil známý
pražský sládek a zpěvák Jan
Ludevít Lukes (jeho tehdy výlučně
mužský sbor měl kolem 120 členů), působí
nepřetržitě dodnes a v určitých
údobích, pod vedením
významných představitelů českého
hudebního života, se vždy podílel na
úspěších české
sborové činnosti a hudební kultury vůbec, i když
musel přestát i některé
krušné chvíle,
především v letech druhé
světové války a několikrát za
totality. Jako sbormistři Hlaholu se mj. uplatnili Bedřich Smetana,
Ferdinand Heller, Pavel Křížkovský, Karel Bendl,
Karel Knittl (ten v roce 1879 vytvořil ženskou složku sboru),
Jaroslav Křička, Josef Stanislav, Václav
Smetáček, Zdeněk Tomáš, Jan Kasal a
Zdeněk Šulc. V určitých
fázích své existence míval
Hlahol i několik set členů (v r. 1925 přes tisíc!) a od
konce 50. let do r. 1978 disponoval dokonce i vlastním
orchestrem. Od r. 1905 má svou vlastní budovu,
která patří architektonicky i vnitřní
výzdobou ke stylově nejčistším
stavbám pražské secese.
Sbor soustavně pořádá koncertní vystoupení nejen v Praze, ale i v různých jiných českých městech; nahrával rovněž pro rozhlas a spolupracuje s různými našimi i zahraničními hudebními tělesy a sólisty. Tradičně vyjíždí koncertovat do ciziny, kde jeho vystoupení mívají jednoznačně příznivý ohlas. K nejúspěšnějším výjezdům patří koncertní návštěvy ve Francii, Velké Británii, Itálii a pravidelně v Německu; vrcholem této činnosti byl zatím zdařilý zájezd do USA (stát Georgia) v roce 2003.
I v letošním roce jsou v jednání koncertní vystoupení Hlaholu v cizině. Je to ovšem především rok Mozartův. Hlahol má nejnověji na repertoáru šest jeho půvabných italských milostných písní a připravuje se na zájezd do Brém, kde společně s tamním sborem provede Mozartovo Requiem (spolu s Miserere E. T. A. Hoffmanna); vzápětí si oba sbory společně zopakují týž program v Česku. Připravují se i další výjezdy a budou pokračovat i tradiční návštěvy zahraničních sborů v hlaholském koncertním sále – letos u nás na společných koncertech vystoupí např. mládežnický sbor z USA a pěvecká tělesa z Faerských ostrovů a ze švédského Goteborgu. U příležitosti svého letošního výročí hodlá pražský Hlahol v červnu uspořádat pěvecké setkání všech českých „Hlaholů“ (je jich několik) v Praze.
Od roku 2001 je uměleckým vedoucím a sbormistrem pražského Hlaholu Roman Z. Novák, který se od počátku svého působení snaží oživovat repertoár sboru a rozšířit jeho programový záběr. (Neznamená to ovšem, že by Hlahol zanedbával kmenovou českou tvorbu – především díla Smetanova a Dvořákova; v letošním roce se mj. chystá provést pozoruhodnou Janáčkovu kantátu Amarus). Na koncertech Hlaholu zaznívají jak skladby ze starších hudebních údobí (renesance, baroko apod.), tak díla moderní a současná nejrůznější provenience; na program hlaholských vystoupení se v posledních letech dostávají zajímavé (a často velmi náročné) „netradiční“ skladby, které však publikum většinou vděčně přijímá. V rámci seznamování svého obecenstva se skladbami u nás dosud neznámými či nezavedenými se sbor rovněž snaží obohacovat a oživovat svůj repertoár žánrově (spirituály, ukázky z muzikálů apod.).
Obecným cílem veškerých aktivit sboru je všestranně zkvalitňovat svou činnost a přispívat tak co nejvýrazněji k rozvoji a zvyšování úrovně sborové kultury u nás.
Miroslav Jindra
Sbor soustavně pořádá koncertní vystoupení nejen v Praze, ale i v různých jiných českých městech; nahrával rovněž pro rozhlas a spolupracuje s různými našimi i zahraničními hudebními tělesy a sólisty. Tradičně vyjíždí koncertovat do ciziny, kde jeho vystoupení mívají jednoznačně příznivý ohlas. K nejúspěšnějším výjezdům patří koncertní návštěvy ve Francii, Velké Británii, Itálii a pravidelně v Německu; vrcholem této činnosti byl zatím zdařilý zájezd do USA (stát Georgia) v roce 2003.
I v letošním roce jsou v jednání koncertní vystoupení Hlaholu v cizině. Je to ovšem především rok Mozartův. Hlahol má nejnověji na repertoáru šest jeho půvabných italských milostných písní a připravuje se na zájezd do Brém, kde společně s tamním sborem provede Mozartovo Requiem (spolu s Miserere E. T. A. Hoffmanna); vzápětí si oba sbory společně zopakují týž program v Česku. Připravují se i další výjezdy a budou pokračovat i tradiční návštěvy zahraničních sborů v hlaholském koncertním sále – letos u nás na společných koncertech vystoupí např. mládežnický sbor z USA a pěvecká tělesa z Faerských ostrovů a ze švédského Goteborgu. U příležitosti svého letošního výročí hodlá pražský Hlahol v červnu uspořádat pěvecké setkání všech českých „Hlaholů“ (je jich několik) v Praze.
Od roku 2001 je uměleckým vedoucím a sbormistrem pražského Hlaholu Roman Z. Novák, který se od počátku svého působení snaží oživovat repertoár sboru a rozšířit jeho programový záběr. (Neznamená to ovšem, že by Hlahol zanedbával kmenovou českou tvorbu – především díla Smetanova a Dvořákova; v letošním roce se mj. chystá provést pozoruhodnou Janáčkovu kantátu Amarus). Na koncertech Hlaholu zaznívají jak skladby ze starších hudebních údobí (renesance, baroko apod.), tak díla moderní a současná nejrůznější provenience; na program hlaholských vystoupení se v posledních letech dostávají zajímavé (a často velmi náročné) „netradiční“ skladby, které však publikum většinou vděčně přijímá. V rámci seznamování svého obecenstva se skladbami u nás dosud neznámými či nezavedenými se sbor rovněž snaží obohacovat a oživovat svůj repertoár žánrově (spirituály, ukázky z muzikálů apod.).
Obecným cílem veškerých aktivit sboru je všestranně zkvalitňovat svou činnost a přispívat tak co nejvýrazněji k rozvoji a zvyšování úrovně sborové kultury u nás.
Miroslav Jindra